O Sissi bylo obecně známo, že jak jen mohla, unikala předepsanému dvornímu protokolu a často se pouštěla do dobrodružství, jež by od ní při jejím postavení nikdo neočekával. V roce 1874 o masopustu se pouze v doprovodu své společnice Idy Ferenczyové tajně vydala pod maskou žlutého domina do vídeňské Reduty na maškarní ples. Tady si už šestatřicetiletá Alžběta, která se právě stala babičkou, vybrala k letmému flirtu zcela bezvýznamného šestadvacetiletého úředníka Fritze Pachera. Vyzvala Ferenczyovou, maskovanou jako červené domino, aby neznámého mladíka oslovila a přivedla k ní do lóže. Pacher, který mnohem později celou příhodu vyprávěl císařovninu životopisci, historikovi Egonu Cortimu, vzpomínal na své podivné setkání s dámou „v nezvykle elegantní toaletě“, jež byla dokonale maskována. „Žluté domino bylo až k nepoznatelnosti zahaleno a muselo v tom horku nesmírně trpět.“ Jeho podezření vyvolaly otázky neznámé maskované dámy: „Jsem tu ve Vídni úplně cizí, řekni mi, znáš císařovnu, jak se ti líbí a co se o ní povídá, co se o ní soudí?“
Když se Pacher vymlouval, že císařovnu zná jen letmo od vidění a že je jistě krásná žena a jinak neví, co by o ní řekl, poslalo ho žluté domino pryč, ale mladík se proti tomu ohradil. Maskovaná Alžběta, která si nechávala říkat Gabriela, se jím pak dala odvést dolů do sálu. Pacher o tom uvedl: „Moje žluté domino, až dosud upjaté a formální, bylo jako vyměněné a náš rozhovor, který se dotýkal nejrůznějších oblastí, se už nezastavil. Uchopila mě za rámě, do něhož se jen docela lehce zavěsila a za stálého rozmlouvání jsme procházeli nacpaným sálem i vedlejšími prostorami jistě nejméně dvě hodiny. Úzkostlivě jsem se vyhýbal tomu, abych se jí dotěrně dvořil, vynechal jsem každé dvojsmyslné slovo, stejně jako i její zábava byla příznačná pro dámu.“
V rozhovoru však sama neznámá nadhodila možnost případného dostaveníčka v Mnichově nebo ve Stuttgartu. Mladík nakonec doprovodil žluté a červené domino na fiakr a při loučení se pokusil odkrýt alespoň bradu masky, což se mu nepodařilo. Pouze červené domino vyrazilo „v největším rozčilení výkřik pronikající až do morku kosti“.
Romantické dobrodružství se tím však neuzavřelo. Za pár dní dostal Pacher dopis od žlutého domina z Mnichova nepochybně psaný samotnou císařovnou, byť mírně pozměněným rukopisem: „S tisíci ženami a dívkami jste již hovořil, myslel jste, že se s nimi bavíte, ale Váš duch nikdy nenarazil na příbuznou duši. Konečně jste v pestrém snu nalezl to, co jste po léta hledal, abyste to snad navždy zase ztratil.“ Co měla znamenat tato dvojsmyslná slova? Zamilovala se snad císařovna do bezvýznamného úředníčka? V každém případě znovu nadhodila možnost jejich schůzky ve Stuttgartu.
Další dopis od ní přišel Pacherovi z Londýna. „Sníš v tomto okamžiku o mně, nebo zpíváš v tiché noci toužebné písně?“ ptala se ho v něm škádlivě. Poté následoval ještě třetí podobný dopis, rovněž s razítkem londýnské pošty. Pak už se Alžběta navždy odmlčela. Pacherovi se pouze po dvou letech přihlásilo červené domino, podepisující se jako Henrietta, a požadovalo zpátky všechny tři dopisy žlutého domina, v čemž mu mladík nevyhověl. Někdejší nevinný flirt na maškarním plese však po dlouhých jedenácti letech inspiroval Sisi k napsání následující básně:
… Pojď! Dej se svésti kouzlem masky!
Aťsi je venku zima zlá,
nám v srdcích hřeje léto lásky
a v sále tisíc světel plá.
A pestré masky se tam honí
jak komáři – ten bzukot, křik!
Výskot a smích, až v uších zvoní
a jen se hrnou na valčík.
My lepší věc jsme vymysleli:
Drožka už na nás čekala,
v ní teplé hnízdečko jsme měli
a tma nás dobře schovala… zdroj Jan Bauer Co v učebnicích dějepisu nebylo.
6.květen se ve Vatikánu označuje jako den švýcarské gardy. Byla založena v roce 1506 a je považována za nejstarší pravidelnou vojenskou jednotku na světě. Papež Julius II velmi potřeboval armádu na kterou by se mohl spolehnout .Vybral si ji se švýcarských vojáků, kteří sloužili v té době v mnoha evropských zemích a byli považováni za nejlepší vojáky v Evropě.
V současné době se garda skládá ze 110 lidí, oficiální jazyk stráže je němčina. 
Všichni musí být oddaní katolíci, mají středoškolské vzdělání a prošli povinnou 4-měsíční vojenskou službou.
Letos 6.května, stejně jako každý rok,rekruti slavnostně skládají přísahu věrnosti papeži. To se děje na dvoře sv. Damasuse, nebo na některém z dalších uzavřených nádvoří Vatikánu, což umožní přístup jen velmi úzkému okruhu osob, většinou jen příbuzným stráží.
