Pětašedesát let bylo dvornímu radovi von Genz,Vratislavanovi a důvěrníku kancléře knížete Metternicha,když se seznámil ve Vídni s krásnou tanečnici Fanny Elsslerovou.Bylo jí 17 let,byla by tedy mohla být vnučkou dvorního rady,tehdy druhého nejmocnějšího muže ve Vídni.Láska je jak známo slepá,neptá se ani po jménu,ani po stavu nebo rodu,také ne po věku a tak se stalo že s pětašedesatiletého muže a sedmnáctileté dívky se stala milenecká dvojice.A protože lidé těžko chápali ten osmačtyřicetiletý rozdíl,vyrojili se různé klepy,jako například že vévoda zákupský ,syn Napoleona zastupuje von Genze v posteli,i když v tom byl nevině.Fanny modla Vídenanů,nejrozkošnější tanečnice své doby,bydlela tehdy na jednom vídenském předměstí v zahradním domku,idilicky obrostlém divokým vínem.Tam ji tehdy navštěvoval von Genz,když mu k tomu státní záležitosti ponechávali čas,a často také přicházel do tohoto domku císařský lokaj se psaním,na kterém byla vévodská korunka.Tyto dopisy však nebyly,jak se romanticky založené Vídenanky domnívaly od Orlíka pro Fanny,nýbrž zprávy které Franz,jak se správně Orlík jmenoval,dodával Gentzovi.Vévoda totiž věděl,kde je dvorní rada nejčastěji k zastižení.Mnozí také tvrdili že si tanečnice Gentze vybrala jen proto,že ji svým vlivem bude čistit cestičku pro kariéru.To ale nebyla pravda.Tato krásná,mladá a nadaná tanečnice naprosto nepotřebovala protekci,byl to prostě taneční génius.Narodila se v Gumpendorfě,ospalém vídenském předměstí,23.července 1810 ve velmi prostém měšťanském domě,v němž o bohatství nebylo ani řeči.Měla sestru Terezu,která sice nebyla tak krásná,ale měla velmi mrštnou postavu.Fanny bylo sedm let,když spolu s Terezou vystupovala v tehdejším vídenském operním divadle u Korutánské brány.Vedli tam tvrdý konkurenční boj s ostatními malými tanečnicemi,obstáli v něm a po osm let byly zaměstnány u této dvorní scény.V roce 1825 šly obě sestry do Neapole.Tam v tehdy pry nejkrásnějším městě světa,však se říkalo vidět Neapol a zemřít,žil velmi slavný taneční mistr Giboja,jehož specialitou bylo právě vzděláváni mladých talentů.Obě sestry se svěřili do jeho ruk a svědomitě se u něj učili,odolávaje všem svodům,které jim Neapol nachystala.Dva roky u něj studuji než jím mistr řekl,že je už více nemá co naučit a že zejména Fanny je prý tanečním géniem,tančící hvězdou.
Tančící hvězda-toto jméno ji již zůstalo navždy.Vrátila se zpět do Vídně,kde ji přivítali jako ztracenou dceru,snad také že byla krásná a románek s letitým dvorním radou působil na lidi romantickým kouzlem.Všichni si lámali hlavu co ty dva tak poutá k sobě,ale nepřišli na to,nebot láska je je konec konců věcí jen dvou lidí a nikoho třetího.Jen velmi těžko se Fanny dokázala odloučit od Genze,když byla povolána do Berlína,kde Fanny a Terezu velmi oslavovaly.Společně pak odjely na umělecké turné do Paříže,Londýna,i do Ameriky.Když jí bylo 41 let vzdala vystupování na světových scénách,na tanečnici to sice nebylo tak brzy,ale Fanny vypadala na divadle stále tak krásně,že by ji nikdo nehádal její věk.Dvorní rada von Genz byl už sice dávno mrtev,ale Fanny nemohla na něj stále zapomenout,ani na krásné chvíle v jeho domě naproti Molkerbastei a v zahradním domku obrostlém vínem.Rok před odchodem Fanny ze scény skončila i Tereza a to ze zcela zvláštního důvodu,princ Adalbert Pruský se oženil s půvabnou Vídenačkou v morganatickém snatku a král Bedřich Vilém IV ji propůjčil titul svobodné paní von Barnim.Snad byla Fanny příliš navyklá že vystupovala se svoji sestrou,že se raději i ona uchýlila do soukromí.
Velký byt,který měla tančící hvězda stále ve Vídni,a jenž ji opatrovala jedna příbuzná,se podobal museu,plnému drahocenných a skvostných upomínek na dobu jejího lesku.Fanny se dožila 74.let,zemřela 27.listopadu 1884 a je pohřbena na hietzingském hřbitově kde stojí její prostý náhrobek a kde milující a krásná umělkyně spí svůj věčný spánek pod chladným mramorem.
Pětašedesát let bylo dvornímu radovi von Genz,Vratislavanovi a důvěrníku kancléře knížete Metternicha,když se seznámil ve Vídni s krásnou tanečnici Fanny Elsslerovou.Bylo jí 17 let,byla by tedy mohla být vnučkou dvorního rady,tehdy druhého nejmocnějšího muže ve Vídni.Láska je jak známo slepá,neptá se ani po jménu,ani po stavu nebo rodu,také ne po věku a tak se stalo že s pětašedesatiletého muže a sedmnáctileté dívky se stala milenecká dvojice.A protože lidé těžko chápali ten osmačtyřicetiletý rozdíl,vyrojili se různé klepy,jako například že vévoda zákupský ,syn Napoleona zastupuje von Genze v posteli,i když v tom byl nevině.Fanny modla Vídenanů,nejrozkošnější tanečnice své doby,bydlela tehdy na jednom vídenském předměstí v zahradním domku,idilicky obrostlém divokým vínem.Tam ji tehdy navštěvoval von Genz,když mu k tomu státní záležitosti ponechávali čas,a často také přicházel do tohoto domku císařský lokaj se psaním,na kterém byla vévodská korunka.Tyto dopisy však nebyly,jak se romanticky založené Vídenanky domnívaly od Orlíka pro Fanny,nýbrž zprávy které Franz,jak se správně Orlík jmenoval,dodával Gentzovi.Vévoda totiž věděl,kde je dvorní rada nejčastěji k zastižení.Mnozí také tvrdili že si tanečnice Gentze vybrala jen proto,že ji svým vlivem bude čistit cestičku pro kariéru.To ale nebyla pravda.Tato krásná,mladá a nadaná tanečnice naprosto nepotřebovala protekci,byl to prostě taneční génius.Narodila se v Gumpendorfě,ospalém vídenském předměstí,23.července 1810 ve velmi prostém měšťanském domě,v němž o bohatství nebylo ani řeči.Měla sestru Terezu,která sice nebyla tak krásná,ale měla velmi mrštnou postavu.Fanny bylo sedm let,když spolu s Terezou vystupovala v tehdejším vídenském operním divadle u Korutánské brány.Vedli tam tvrdý konkurenční boj s ostatními malými tanečnicemi,obstáli v něm a po osm let byly zaměstnány u této dvorní scény.V roce 1825 šly obě sestry do Neapole.Tam v tehdy pry nejkrásnějším městě světa,však se říkalo vidět Neapol a zemřít,žil velmi slavný taneční mistr Giboja,jehož specialitou bylo právě vzděláváni mladých talentů.Obě sestry se svěřili do jeho ruk a svědomitě se u něj učili,odolávaje všem svodům,které jim Neapol nachystala.Dva roky u něj studuji než jím mistr řekl,že je už více nemá co naučit a že zejména Fanny je prý tanečním géniem,tančící hvězdou.
Tančící hvězda-toto jméno ji již zůstalo navždy.Vrátila se zpět do Vídně,kde ji přivítali jako ztracenou dceru,snad také že byla krásná a románek s letitým dvorním radou působil na lidi romantickým kouzlem.Všichni si lámali hlavu co ty dva tak poutá k sobě,ale nepřišli na to,nebot láska je je konec konců věcí jen dvou lidí a nikoho třetího.Jen velmi těžko se Fanny dokázala odloučit od Genze,když byla povolána do Berlína,kde Fanny a Terezu velmi oslavovaly.Společně pak odjely na umělecké turné do Paříže,Londýna,i do Ameriky.Když jí bylo 41 let vzdala vystupování na světových scénách,na tanečnici to sice nebylo tak brzy,ale Fanny vypadala na divadle stále tak krásně,že by ji nikdo nehádal její věk.Dvorní rada von Genz byl už sice dávno mrtev,ale Fanny nemohla na něj stále zapomenout,ani na krásné chvíle v jeho domě naproti Molkerbastei a v zahradním domku obrostlém vínem.Rok před odchodem Fanny ze scény skončila i Tereza a to ze zcela zvláštního důvodu,princ Adalbert Pruský se oženil s půvabnou Vídenačkou v morganatickém snatku a král Bedřich Vilém IV ji propůjčil titul svobodné paní von Barnim.Snad byla Fanny příliš navyklá že vystupovala se svoji sestrou,že se raději i ona uchýlila do soukromí.
Velký byt,který měla tančící hvězda stále ve Vídni,a jenž ji opatrovala jedna příbuzná,se podobal museu,plnému drahocenných a skvostných upomínek na dobu jejího lesku.Fanny se dožila 74.let,zemřela 27.listopadu 1884 a je pohřbena na hietzingském hřbitově kde stojí její prostý náhrobek a kde milující a krásná umělkyně spí svůj věčný spánek pod chladným mramorem.
Žádné komentáře:
Okomentovat