Narodil se v Bratislavě v dnešní Jiráskově ulici 15, 23.ledna 1734.Na jeho vysvědčení připsal ředitel gymnásia-zázračně nadaný mladík.A na diplom z vídenské právnické fakulty napsal rektor-Tento mladík je předurčen k velkým věcem.Wolfganga Kempelena sice proslavil jeho šachový automat,ale přece jen by bylo spravedlivější,kdyby byl vešel do historie jako stavitel vodovodů,vodních čerpadel,vynálezce prvního psacího stroje pro slepce,tavící pece,zajimavého mluvícího stroje,zakladatele vědecké fonetiky,spisovatel,básník,grafik a skvělý organizátor.Třiadvacetiletý Kempelen byl jmenován sekretářem bratislavské dvorní komory s platem 1000 zlatých.Na tehdejší časy s platem víc než pěkným,když si porovnáme,že plat purkmistra byl tehdy 600 zlatých.Slušný příjem mu umožnil zařídit si mechanickou dílnu,kde trávil mladý Wolfgang s nadaným řemeslníkem-vševědem Antonínem Miškovičem všechen svůj volný čas.Okna jeho dílny zářila jasným světlem a lidé kteří procházeli kolem si šeptali-Čarodejník,jaké zvláštní světlo.Co všechno by asi tento člověk vytvořil,nebýt jeho služby u dvora...Jenže Marie Terezie příliš dobře věděla,koho u dvora má.A proto když potřebovala,aby se zvýšil příjem ze solných dolů,který stále klesal,pověřila tím Kempelena.Již za tři měsíce se Kempelen hlásil u dvora s tím, že zloděje a pašeráky dal zavřít a zlepšil pracovní podmínky v dolech.Nejtěžší práci zmechanizoval a zlepšil větrání.Dal zvýšit platy ,aby lide nemuseli krást.Tím vzroste těžba.Dále navrhuje snížit ceny cenu soli,protože chudobný lid Uherska vaří bez soli,i když se těží v jeho zemi.Tím se zvýší odbyt a příjem císařské pokladny.Odměnou jmenovala císařovna Kempelena ředitelem všech solných dolů a solivarů v Uhersku.Plat 7000 zlatých.Potom se stal majitelem cihelny,kde se výráběly tak výborné cihly,že pro ně jezdili kupci až z Italie.Ne dlouho se Kempelen těšil klidu.Císařovna měla starosti s Banátem,územím,které bylo nejdéle pod Tureckým panstvím.Tři roky tam strávil třicetiletý Wolfgang,odhalil mezi úředníky mnoho rozkrádačů a pašeráků.Do vysídlujícího se Banátu se za jeho vlády navrátilo 37 000 lidí.V každé vesnici dal postavit školu,hasičskou zbrojnici,kostel i faru.Za tuto práci dostal doživotní rentu 1000 zlatých a titul hlavního rádce uherské dvorní koruny.
Když vynalezl jistý francouzský mechanik mechanickou panenku,která uměla napsat dopis,požádala Marie Terezie Kempelena aby i on něco vynalezl.Kempelen dostal půl roku dovolenou a za ten čas vznikl jeho slavný šachový automat.S ním potom objel na žádost císařovny všechny velké dvory.Poslední člověk,který tento automat viděl byl asi před 150 lety americký básník Edgar Allan Poe.Potom následovalo dvacet let práce na mluvícím stroji.Mezi tím ovšem stavěl pontonový most přes Dunaj a mnoho jiných věcí.Kdybyste chtěli Kempelena navštívit v jeho dílně,nemuseli byste se namáhat s otvíráním dveří,otevírala je voda.Ve chvíli kdy se člověk postavil na práh,začala působit jeho váha na vodní potrubí,uzávěr se otevřel,voda se spustila na lopatkové kolo,které se začalo otáčet a otevřelo dveře.Kempelenovi se podařilo sestrojit mluvící stroj,i když nebyl takový,jaký si představoval.Ale kniha-Mechanismus lidské řeči a popis hovořícího stroje Wolfganga Kempelena se stala základem vědecké fonetiky.Mezitím umírá Marie Terezie,na trůn nastupuje její syn Josef II a po něm Leopold,které oba přežívá a dočká se nástupu císaře Františka na trůn.Ten čas je poznamenán tolika jeho vynálezy,že není možné je všechny vyjmenovat.
Snad nejznámější byl psací stroj pro slepce.Usilovně pracoval též na projektu průplavu,kterým chtěl spojit Dunaj s Jaderským mořem.Viděl už jak by vzkvétal obchod...jak se lodi plaví do celého světa.A proto i když ví,že vinou donášečů upadl u nového panovníka v nemilost,že z něho udělali jakobína,je odhodlá pokořit se,aby mohl realizovat svůj projekt.Ale marně čekal v císařově předsíni na přijetí.Dočkal se jen vzkazu-Jeho výsost nemá pro pana Kempelena ani nyní,ani v budoucnu čas.Potom ještě následovalo odejmutí majetku a polností,které dostal od Marie Terezie-ale ani to ho nermoutilo.Bratislavský kouzelník vidí,že už nemůže být lidem užitečný,to ho zabíjí.Umírá roku 1804,jako sedmdesátiletý.
Žádné komentáře:
Okomentovat