čtvrtek 24. června 2010

Dáma,které ležela Paříž u nohou-Krásná Otero

Za zlatých časů na přelomu 19.a 20. století byly francouzské kurtizány proslaveny svou elegancí,třpytem svých klenotů a vysokou cenou své přízně.První mezi nimi byla Krásná Otero.Jednou v noci,v Cafe de Paris,se k jejímu stolu přišlo poklonit pět korunovaných hlav-ruský car Mikuláš II,britský král Eduard VII,německý císař Vilém II,belgický král Leopold II a španělský král Alfons XIII.Byla jsem otrokyní svých vášní,ale nikdy otrokyní mužů,chlubila se Otero.Narodila se ve Španělsku.Byla dcerou andaluské cikánky a řeckého námořního důstojníka.Ve 13.letech utekla ze sirotčince a tančila v kabaretech.Ve 14 se provdala za Itala,který ji opustil v Monte Carlu,když v kostkách prohrál klíč od její ložnice.V 18 letech byla milenkou ruského prince a po dvou letech odjela do Paříže,kde byla španělskou tanečnicí ve čtyřhvězdičkové restauraci v Palais Royal.Pro její klasickou krásu byly příznačné ohromné klobouky se stuhami,jimž Francouzi říkali-suivez-moi,jeune homme,pojdte za mnou,mladý muži.Brzy měla sametový kabátek pošitý 240 diamanty.Ctitelé ji darovali pozlacené kočáry,zámky,náruče klenotů,palác na Champs Elysées.Americký milionář ji pozval na prostou večeři s kaviárem a ústřicemi.V každé ústřici ležela perla.V roce 1894 byla tak bohatá,že pohrdla nabídkou 10000 franků za jedinou noc a neštastný muž se z ponížení zastřelil.Mladý ruský princ Petr ji prosil,..znič mě,ale neopouštěj.Ministerský předseda Aristide Briand jezdil na Riviéru blahopřád ji k narozeninám.Jednou mu řekla,..Ještě štěstí,že jste tak ošklivý.Jinak byste mě přiměl k pošetilostem.
Bubny první světové války ukončily velkou epochu.Otero vládla Paříži 25 let.V roce 1922 odešla na odpočinek do Nizzy.Její bohatství se tehdy odhadovalo na milion dolarů-kromě šperků a několika zámků.Film o jejím životě ji přinesl pak další mnohatisícový zisk.Peníze se však rozkutálely v kasínech a krásná Otero stárlá a vrásčila,až se nakonec spokojila s těsným pokojem v druhořadém hotelu Novelty.Ženy mají v životě jediné poslání,říkavala,být krásné.Když člověk zestárne,musí se naučit rozbíjet zrcadla.Klidně čekám na smrt.Zemřela začátkem dubna 1965.Sousedka která ji chodila každé odpoledne uklízet,vyřkla stručný nekrolog,..Byly to samé hostiny,dostaveníčka,králové,vévodové,princové,vína a šampanské.