středa 27. května 2009

Trošku fantazie,aneb píše nám zase Marie.

Dobrý den,už jsem zase tady! Nyní je rok 1922 a mnoho se změnilo od té doby co jsem naposledy s vámi mluvila. Za prvé,měli jsme obrovské štěstí a přežili temné dny roku 1917-1918,a to všech sedm z nás,ale jsme ted na tom trochu jinak než dříve.Tatínek je opět carem,ale má mnohem menší moc.Ze začátku jsme s toho byli spolu s maminkou velmi neštastní,ale hlavně tatínkovi se to ted začíná líbit,protože má mnohem více času na rodinu a méně starosti.Maminka příliš štastná není,a to hlavně kvůli bráškovi Alexejovi.Ráda by ho viděla silného jako Petra I.Za druhé,je mi nyní 23,a jsem štastně vdaná matka tří dětí!Poprvé jsem poznala svého muže Ivaška Tarkhana v létě 1914,těsně před válkou(Vaška říká že mě miloval ještě dříve než jsme se poznali,byla to nejsladší věc kterou jsem kdy slyšela).Celou válku jsme si psali a slibovali si že po válce budeme stále spolu.Nevadilo mi,že Ivaško byl jen důstojník,ale ostatní v mé rodině byli hodně proti naši svatbě,a stále jsou.
Naštěstí můj milovaný tatínek nepatří mezi ně a udělil Ivaškovi titul knížete Tarkhan-Romanovského,oficielně se ted jmenuji -její imperátorská výsost velkokněžna Marie,kněžna Tarkhan-Romanovská,ale já mám nejraději když mi řeknou paní Tarkhanová.Svatbu jsme měli 21.června 1918.Velmi se milujeme.Vaško je nyní plukovníkem a radí v mnoha věcech tatínkovi,jsem na něho velmi pyšná.Máme spolu tři děti,tříletou kudrnatou Natálku,dvouletého Nikolaje a Grogorije,který se narodil ted v dubnu.Natálku jsme pojmenovali po Ivaškově mamince,Nikolaje po mém zlatém tatínkovi a Grigorij není pojmenován po Rasputinovi,ale po Ivaškově tatínkovi.Mojí malí andílci mi dělají stále radost a já je velmi zbožnuji.Natálka je velký povidálek,ale před cizími lidmi je velmi plachá.Kolja naopak není vůbec plachý a pořád dělá na každého obličeje,mám strach že až vyroste,bude stejný nezbedník jako jeho teta Anastásie.Ale zatím mi starosti nedělá,ale je na něm vidět Romanovská síla,už uzvedne svoji starší sestru,a ta mi to hned běží požalovat.Oba jsou si ale velmi blízcí,doufám že mezi sebe příjmou i Gríšku jako třetího,sama s vlastních zkušeností vím jak je to někdy těžké.
Sestrám se stejně jako mě změnil život.15.dubna 1921 se má nejstarší sestra Olga provdala za Edwarda,prince z Walesu.Zpočátku byla velmi neštastná,že musela od nás odjet a přestoupit na novou víru.Ale ted když se jí v lednu narodila dcera Kateřina je již na tom líp.Tatiana také není spokojená v manželství,i když její manžel Christo (Christopher Řecko-Dánský)je takový milý a vtipný,podle některých je zázrak,že mají dvě děti,Sandra,kterého zbožňuje má Natálka,a Michaela,kterému říká Míša.Christo je obětavý otec a manžel,ale Tatiana stále není štastná.Anastásie nás všechny překvapila,vzala si korunního prince Leopolda Belgického.Nemyslím si,že by to bylo s lásky,ale oba jsou spokojení.Leopold se jednou stane Belgickým králem a Anastásie jeho královnou.Carské Selo je nyní nějak prázdné.
A Alexej,tady to také vypadá na svatbu,chtěl by se oženit s Christovou neteří Elizabethou Řeckou,která je milé zlatíčko,je krásná a oblíbená u všech.Všichni jim to přejí.Alexej by si měl pospíšit,je vážně nemocný,a tak by se měl narodit dědic.Tatínek změnil nástupnický zákon,a já jsem ted po Alexejovi na druhém místě v nástupnictví,ale nemám vůbec žádný zájem se stát carevnou a tak se stále modlím za Alexejův dlouhý život a at má mnoho a mnoho dětí.Budu už muset končit,slyším vedle Natálku s Koljou,podívám se co dělají.Když mi vyjde čas tak se vám zase ozvu.Vaše Marie

Žádné komentáře: