Její otec, Jean de Poitiers, hrabě de Saint-Vallier, ji jako patnáctiletou provdal za pohádkově bohatého, už pětapadesátiletého hrbatého a ošklivého Luise de Bréze, velkosenešála Normandie a vnuka francouzského krále Karla VII. Až do svých 36 let mu byla vzornou manželkou a matkou jejich dětí. Po jeho smrti se stala milenkou teprve osmnáctiletého prince Jindřicha II. Psával ji vášnivé dopisy, v nichž tvrdil: „Nemohu bez Vás žít… Snažně Vás prosím , vzpomeňte toho, jenž vždy sloužil jedinému Bohu a jediné přítelkyni.“ Půvabná Diana, kterou známe z mnoha obrazů, na nichž se často objevuje zcela nahá, zůstala Jindřichovou milenkou i po jeho nástupu na francouzský trůn v roce 1547. Jako král se od ní nedokázal odloučit a ve všem ji poslouchal. Královna, nepříliš hezká Kateřina Medicejská, tento vztah trpěla se zaťatými zuby. Na radu svých dvorních dam nechala navrtat otvor do zdi královy ložnice a touto špehýrkou pozorovala Jindřichovy a Dianiny bouřlivé milostné hrátky. Králova milenka, která přitom mohla být jeho matkou, byla sice stále mimořádně krásná, ale také vypočítavá a chtivá. Poblouzněný Jindřich II. ji zahrnoval dary, věnoval ji šperky, zámky i rozsáhlé pozemky a učinil jí vévodkyní de Valentinois. Když však v červenci 1559 král zemřel na následky nešťastného zranění v rytířském turnaji, vyhnala královna Kateřina devětapadesátiletou Dianu od dvora a navíc ji donutila vydat veškerý darovaný majetek. Údajně nejkrásnější žena francouzské renesance se pak uchýlila na zámek Anet, kde sedm let po té zemřela. Pěkně je to popsáno v knížce od E. Castelota -Královský trojúhelník - Diana z Poitiers, Jindřich II. a Kateřina Medicejská.
Žádné komentáře:
Okomentovat