O velkokněžně Marii se říkalo,že se podobá na svoji prababičku Elizabetu Petrovnu.Velkokněžna Anastasie tady bývala zřídka,byla ještě příliš mladá,o ní mohu říci jen to,že se chtěla líbit a ráda hrála kriket.Následník nás navštívil 4-5 krát spolu se svým otcem.Dvakrát přišel v uniformě pěchoty a dvakrát v čerkéské.Bylo to živé,odvážné a energické dítě s hodně bledou pleti.V každém jeho slově,v každém gestu bylo cítit tajný vzkaz-já jsem následník.Následník byl velmi podobný své sestře Olze,obličejem,rysy i oči,které byly stejně modré.Sestry přicházely do nemocnice každý den a pracovaly od 9 do 14 hodin v zimě,jindy i do večera,i pozdě do noci.Kvůli své nemoci se carevna moc nezůčastnovala převazů a operaci,obyčejně si přinesla vyšívání sedla si k posteli některého těžce zraněného a dělala mu společnost.V jejich vyšívkách se zobrazoval její vkus,nikdy jsem neviděl tak zručnou vyšívačku,tvořila doslova umělecké díla.Ostatní z rodiny ale nemohli sedět,museli tvrdě pracovat .Olga ráno roznášela léky,vždycky se s každým pozdravila,usmála se na něj,poptala se jak se mu daří a pak neslyšně šla dál.Když jí člověk spatřil hned mu bylo od srdce lépe.Poté dělala převazy,utrpení raněných těžce doléhalo na její křehkou nervovou soustavu.Princezna Tatiana také dělala převazy a asistovala kněžně Gedroyc při operacích.Bylo s podivem jak vše zvládala,pozoroval jsem jak svými rukami čistě,přesně a citlivě převazovala ty strašné rány.Když mě velkokněžna Olga sdělila,že tady zítra nebudou,že musí navštívit nemocnici v Kateřininým paláce,sdělila ji že je jí velmi smutno,že nemůže být tady.Tam je vše striktní a formální,všichni sledují každý náš krok,jsme v centru pozornosti,mě i sestrám se to moc nelíbí,raději jsme zde mezi vámi.S úst velkokněžny to znělo velmi originálně.Skutečně oni měly rády svoji nemocnici a bylo to vidět v jejich práci.
Žádné komentáře:
Okomentovat