Marie Antoinetta byla zasvěcena do veřejného života, který se od té chvíle stal jejím životem. To znamenalo neustále vystupovat reprezentativně a proměnit každé své jednaní v ustrnulou ceremonii. Třeba pobíhaní po schonbrunskem parku už nepřicházelo v úvahu. Arcivévodkyně musela kráčet pomalu a s důstojnosti, jaka se pravém očekávala od budoucí francouzské královny. To ji bylo teprve čtrnáct a půl roku…Ve společnosti Marie Terezie se Marie Antoinetta učila přijímat panovníky a vyslance. „Tato vybraná společnost ji naučila nejlepšímu chováni a nejlepšímu tonu.Všichni ji byli nadšeni a císařovna víc než kdo jiný,“ rozplýval se Vermond.
Dalším důvodem ke spokojenosti abbého, jenž byl zároveň zpovědníkem své žákyně, bylo, že arcivévodkyně během velikonočního týdne věnovala tři dny rozjímaní.„Potřebovala bych možná vice času, abych vám vypověděla všechny své myšlenky,“řekla Vermondovi po těchto třech dnech. Pozdě, čas kvapí. Čtrnáctého dubna 1770 Marie Terezie slavnostně oznamuje svým ministrům sňatek své dcery s dauphinem.V Gazette de France bylo možno se dočist, že „16. dubna kolem šesté hodiny večerní byl cely dvůr ve slavnostním. Jejich císařská a kralovská Veličenstva udělila okázalou audienci francouzskému velvyslanci, jenž při té příležitosti jménem svého krále požádal, aby se Její Výsost arcivévodkyně Antoinetta stala nevěstou Jeho Výsosti
dauphina.“Sedmnactého „Marie Antoinetta v souladu s obyčejem, zachovávaným v takovém případě habsburským domem, odpřisáhla na Evangelium, že se vzdává všech dědičných nárokům na nástupnictví po otci i po matce.“Devatenáctého se konala v augustinianském kostele svatba v zastoupeni, při niž následníka francouzského trůnu zastupoval arcivévoda Ferdinand, bratr Marie.Obřady doprovázela představeni (hrály se La Mere confidente od Marivaua a Noverrovy balety), večeře pro patnáct set lidi, maškarní baly a ohňostroje, jejichž společným tématem byl Chrám Lasky. Hudba baletů a tony Te Deum se mísily s vystřely z děl. I hřímajíci kanony jako by tleskaly sňatku, pravda v zastoupeni, Její Výsosti arcivévodkyně a Jeho Výsosti dauphina.Po oslavach se Marie Antoinetta vrací do pokoje Marie Terezie, který s ni už nějakou dobu sdílí. Co si říkaly matka s dcerou během posledních noci? To, co říkava matka dceři v takové situaci. K ustním doporučením přidala Marie Terezie ještě lístek s radami do života, který jako úplně poslední dárek předala své dceři, když 21. dubna 1770 opouštěla Vídeň: „Nezatěžujte se žádnými doporučeními, nikoho neposlouchejte,pokud chcete mít klid.(…) Také je třeba umět odmítnout(…). Neostýchejte se požádat kohokoli o radu a nedějete nic z vlastni iniciativy.“Toto je první z dopisů, které Marie Terezie adresovala Marii Antoinettě. Následujíci dopisy obsahuji stejná doporučeni, jen tím naléhavější, že zůstávala nevyslyšena. Podle Webera si arcivévodkyně zapamatovala jen jedinou radu císařovny: „Dceruško, když se dostanete do neštěstí, vzpomeňte si na mě.“
Žádné komentáře:
Okomentovat