Marie Antoinetta, dcera Františka Lotrinskeho a Marie Terezie Habsburske, se narodila ve Vidni 2. listopadu 1755, tedy na svatek zemřelych. Zvony, ktere vitaly jeji narozeni, neměly zvonit v den jeji smrti. Tehdy, uprostřed revolučniho šilenstvi ve vrcholnem obdobi teroru, zvony pařižskych kostelů, zasvěcenych už jen kultu Rozumu, mlčely. Nad kolebkou se sklaněli čtyři bratři (dědic trůnu Josef, Leopold, Karel, Ferdinand) a sedm sester (Marie Anna, Marie Kristyna, Marie Alžběta, Marie Amalie, Marie Johana, Marie Josefa, Marie Karolina). Sudičky nebo hvězdy za ně převlečene nadělily novorozeněti ten nejnebezpečnějši dar – svůdnost. Marie Antoinetta, zvykla všechno ziskat jen diky svemu usměvu a půvabům, ktere jednohlasně opěvovali jeji současnici, se proměnila v libivou panenku na hrani. Všichni muži, ať už Ludvik XV. nebo Barnave, Ludvik XVI. či Mirabeau, ji byli uchvaceni a podlehali jejimu kouzlu. „Jak by mohl člověk odolat jeji přitažlivosti, když při jejim narozeni vstoupila Venuše do konjunkce se Sluncem v patem domě, ktery je domem lasky, a tato konjunkce byla navic posilena přitomnosti Luny ve znameni Vah, jemuž vladne planeta Venuše? Jeji astralni obzor však přetina hroziva, obavy vzbuzujici opozice zlověstnych planet Marsu a Saturnu, ktere z ni dělaji hřičku osudu.“Osud předpovězeny nebeskymi tělesy se měl naplnit. Marie Antoinetta přišla na svět, kterym den před tim, 1. listopadu 1755, otřaslo zemětřeseni v Lisabonu, zachycene Voltairem a dalšimi intelektualy te doby. Portugalsky kral a kralovna, kteři přehliželi trosky sveho palace a zkazu hlavniho města, byli kmotry Marie Antoinetty. Šlo o nešťastna shodu okolnosti, předzvěst dalšich trosek a dalši zkazy, ktara měla zasahnout jejich kmotřenku.Marii Antonii Josefu Johanu Habsburksko-Lotrinskou pokřtil 3. listopadu za zvuků Te Deum videňský arcibiskup.Portugalskeho krale a kralovnu při obřadu zastoupoval Josef, starši bratr Marie Antoinetty, a jedna z jejich sester, Marie Anna. Ihned po křtu byla „princezna Antonie“, jak ji od te doby řkali u videňkeho dvora, podle tradice svěřena kojne. Jeji soukojenec Weber později napsal svoje paměti. Kromě Webera a pani Campanove existuje dlouhy seznam lidi z kralovnina okoli, kteří sepsali paměti,jako by chtěi zvěčit vysadu, ktere se jim dostalo setkanim s nezapomenutelnou bytosti.Rakouska cisařovna, česka a uherska kralovna Marie Terezie se v listopadu 1755 pomalu zotavovala po porodu. Ještě ji nebylo ani čtyřicet. Rodila děti jako na běžicim pasu, neunavně a pravidelně. V každem ze svych děti (měla jich šestnact, z nichž šest zemřelo v dětskem věku) viděla Marie Terezie naději na skvěly sňatek, ktery by byl nejen velkolepý, ale předevšim by konečně zajistil mir s obavanymi sousedy.Marie Terezie, ktera nastoupila na trůn v třiadvaceti letech, musela čelit zradam,nepřatelskym koalicim, valkam. Zmobilizovala armadu a koalice rozdrtila. Z tohoto neustaleho boje vyšla Marie Terezie jako vitěz a uhajila svůj ohroženy trůn. Ze všech kralovstvi, jimž vladla a po nichž mnozi tolik dychtili, ztratila pouze Slezsko. Byla si vědoma sveho postaveni jednoho z nejvyznamnějšich živoucich monumentů Evropya zajmům svych mnoha statů obětovala všechno.
Žádné komentáře:
Okomentovat