Nejprestižnějším oceněním středověkých panovníků býval Řád Zlatého rouna (l'Ordre de la Toison d'Or) založený 10. ledna 1430 burgundským vévodou Filipem Dobrým. Řád měl sloužit jako odměna mužům, kteří vévodovi nejvěrněji sloužili při upevňování moci v burgundském státě. (Ten se díky Filipově politice na čas vyvázal z područí francouzské koruny.)
Po smrti Filipa Dobrého, prvního velmistra řádu, přešla výsada udílet Řád Zlatého rouna na jeho syna Karla Smělého. Ten provdal dceru Marii za Habsburka Maxmiliána a právo udílet řád se tak dostalo do rukou Habsburků a tím i říšskoněmeckého císaře Karla V., který z něj učinil nejvýznamnější ocenění své říše. Poté udíleli řád španělští Habsburkové, a když jejich linie vymřela, přešlo právo udílení řádu na rakouské Habsburky. Španělští králové se však tohoto práva nikdy nevzdali, a tak jsou dodnes udíleny řády Zlatého rouna dva – rakouský a španělský.
Řád Zlatého rouna dodnes v Rakousku existuje jako právnická osoba. Jeho velmistrem je Karel Habsbursko-Lotrinský. Velmistrem španělského řádu je král Juan Carlos I. Řád jako ocenění má podobu zlaté ovce, která má připomínat starověký epos o Argonautech a hledání zlatého rouna.
Po smrti Filipa Dobrého, prvního velmistra řádu, přešla výsada udílet Řád Zlatého rouna na jeho syna Karla Smělého. Ten provdal dceru Marii za Habsburka Maxmiliána a právo udílet řád se tak dostalo do rukou Habsburků a tím i říšskoněmeckého císaře Karla V., který z něj učinil nejvýznamnější ocenění své říše. Poté udíleli řád španělští Habsburkové, a když jejich linie vymřela, přešlo právo udílení řádu na rakouské Habsburky. Španělští králové se však tohoto práva nikdy nevzdali, a tak jsou dodnes udíleny řády Zlatého rouna dva – rakouský a španělský.
Řád Zlatého rouna dodnes v Rakousku existuje jako právnická osoba. Jeho velmistrem je Karel Habsbursko-Lotrinský. Velmistrem španělského řádu je král Juan Carlos I. Řád jako ocenění má podobu zlaté ovce, která má připomínat starověký epos o Argonautech a hledání zlatého rouna.
Žádné komentáře:
Okomentovat