Tower se zapsal do povědomí lidí zejména jako pověstné vězení a popraviště. Bylo určeno především pro vysoce postavené osobnosti mnohdy královského původu, které končily pod sekerou kata. Méně urození bývali oběšeni nebo rozčtvrceni. Prvním vězněm se stal v roce 1100 Ranulf Flambard, biskup z Durhamu obviněný z exorcismu. Z vězení se mu však podařilo uprchnout oknem po laně, které mu někdo propašoval do cely. Byl druhým architektem Toweru po biskupu Gundulfovi.V Toweru byly také vězněny a popraveny dvě ze šesti manželek Jindřicha VIII. V roce 1536 Anna Boleynová, matka královny Alžběty I., a v roce 1542 Kateřina Howardová. Byl tam také popraven Thomas More, lord kancléř, původně blízký přítel Jindřicha VIII., humanista a odborník na věci práva, autor slavné Utopie, který se odvážil krále kritizovat. Po zinscenovaném procesu mu byla udělena milost. Místo oběšení a rozčtvrcení ho kat sťal, ale na příkaz krále tupou sekerou. K slavným vězňům v Toweru patřili skotští králové – John Baliol a David II., francouzský král Jan II. či britský král Jindřich VI., který tam byl v květnu 1471 zavražděn. V Toweru byl také začátkem sedmnáctého století vězněn oblíbenec a údajný milenec Alžběty I. sir Walter Relaigh. Roku 1618 za Jakuba I. tam byl nakonec popraven. Jako temné místo smrti a zrady vylíčil sugestivně Tower William Shakespeare ve hře Richard III. Na popraviště procházeli odsouzení takzvanou Branou zrádců. Nejvýznamnější osobnosti jako královny a králové pak byli pohřbeni v místní kapli Chapel Royal of St. Peter ad Vincula. Podle pověsti se Anna Boleynová občas prochází Towerem s hlavou v podpaží.
Žádné komentáře:
Okomentovat