Je neděle večer,masopustní čas.Do Vídenských ulic už padl soumrak a za okny paláce stojícího takřka na konci Herrengasse.Jen nedaleko místa kde tato vyhlášená promenáda ústí do brány císařského zámku,právě zažehli svíce ke slavnostní hostině.Do jídelny se zvolna scházejí hosté a za družného hovoru usedají k bohatě prostřené tabuli.Z velkých stříbrných talířů voní kachny a holoubátka,nakládane telecí kýty ,koroptví paštiky,polévka z vařených kapounů a zvěřina s oblohou s opékaných hrušek.Na tabuli stojí několik mís se salátem a podnosy s navršenými citrony a pomeranči a uprostřed toho všeho se v mihotavém světle svíček třpytí tři velké pozlacené slánky.Jak vidno hostitel nenechal nic náhodě.Ze svých moravských statků dal do zdejší kuchyně dovézt několik druhů masa a špeku.Avšak nejvybranější kousky nakoupil přímo ve Vídni,tedy stovku mladých slepic a dvě padesátky kohoutů a holoubat.Bažanty a koroptve dodal na vídenský stůl k jeho rozkazu hejtman z Polné a pro jistotu zařídil dodávku zvěřiny ještě od hraběte Kolowrata a barona Věžníka.Dvěma kuchařům,paštikářovi a cukráři,kteří dostali na starost výrobu delikates,bylo zaplaceno jak se sluší a patří,za tři takové talíře které ted stojí na stole dostali zaplaceno 150 zlatých.Vtom si pán domu bere slovo a zahajuje dlouhou řadu slavnostních přípitku.Pozvedají se číše na zdraví císaře a císařovny a poté ženicha a nevěsty.A také na papežského nuncia a knížete Eggenberga a jeho manželku,na pana místodržícího,na císařovnu vdovu Eleonoru Mantovskou,stejně jako na ovdovělou polskou královnu habsburkovnu Eleonoru Marii,na mladé arcivévody,na Karla Eusebia Lichtensteina a na všechny přítomné hosty pěkně jednoho po druhém.Konečně se strávnici mohou pustit do jídla,po spořádání prvního chodu přijde na řadu druhý a po něm třetí.Během večera spořádají hosté společnými silami ještě dvě mísi nadívaných mladých kuřat,telecí a skopovou pečeni,čtyři talíře jeřábků a bažantů,dva velké krocany a několik krůt,celých 48 koroptví,16 kapounů a stejný počet zajíců,dvě vepřové hlavy,šunku,k tomu něco jazyků,a na dosycení vepřové párečky zjemnělé sýrem,aspik,sladké dortíky,koblihy a další speciality na francouzský,španělsky či italský způsob.Píše se datum 16.únor 1681 a Ferdinand Josef s Ditrichsteina,pán na Mikulově a nejvyšší hofmistr císařovny dnes vdává svou nejstarší dceru.A to za dobrou partii.18-ti letá Edmunda Tereza z Ditrichsteina se v tento den zaslíbila muži,kterého by jistě neodmítla žádná šlechtična v monarchii.Stala se manželkou pohádkově bohatého,jediného syna a dědice největšího pozemkového magnáta v českých zemích Jana Adama Ondřeje knížete s Lichtensteina.
Žádné komentáře:
Okomentovat